OČNÍ CHOROBY

Dne 22.4.2001 proběhl na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně seminář na téma "Dědičné oční choroby". Přednášeli MVDr. Jiří Beránek, MVDr. Petr Staňa, MVDr. Pavla Trnková, z výboru KCHJ se zúčastnili J.Coufal, Ing. Přibáňová a MVDr. Šmídová.

Seminář se konal v moderním přednáškovém sále Fakulty veterinárního lékařství - klinika chorob koní. Sál je vybaven klimatizací, pohodlnými lavicemi a moderními učebními pomůckami.Celá přednáška byla srozumitelně a přehledně zpracována pomocí notebooku a velkoplošného promítače. Byla doplněna mnoha fotografiemi a obrázky, na kterých byly oční vady velice dobře patrné. Dozvěděli jsme se o ustanovení komise posuzovatelů očních vad, o všech možných onemocněních oka a četnosti jejich výskytu, způsobech diagnostikování, léčení, prevence, dědičnosti a způsobech jejich eliminace v chovu.

Komise posuzovatelů očních vad byla ustanovena ve složení: předseda MVDr. Jiří Beránek, členové MVDr. Petr Raušer, MVDr. Petr Staňa, MVDr. Pavla Trnková. Komise má mít na starosti komplexní problematiku očních vad v celé republice a vytváření selekčních programů pro jednotlivé chovatelské kluby ČMKU. Mělo by docházet k certifikování dalších lékařů a je snaha regionálně pokrýt celou republiku.

Základem chovu by měl být jedinec kvalitní nejen exteriérově a pracovně, ale i dědičně. Se selekcí každé genetické vady se musí začít co nejdříve, dokud není v populaci příliš rozšířená.

Již v roce 1991 bylo u 148 plemen psů, tedy "jen" u části 400 plemen psů celého světa, zjištěno 267 dědičných nebo zřejmě dědičných očních defektů a chorob. (Dostál 1998)

Dědičné oční vady

Vady očního bulbu - mikroftalmie (nedostatečné vyvinutí bulbu - zmenšení) - zraková funkce někdy může zůstat zachována, vyskytuje se u albinotických zvířat hned po narození, u jezevčíku nebyla pozorována

Vady očních víček - vrozené nevyvinutí části víčka (častější u koček) při kterém dochází k dráždění spojivky a rohovky, lze léčit plastikou víček
a) entropium - vychlípení očního víčka směrem k očnímu bulbu ,projevuje se slzotokem, dochází k zánětům spojivek a rohovkovým defektům, jedná se o vývojovou anomálii mladých jedinců do cca 1,5 roku, genetický podklad není jednoznačně prokázán, léčí se buď kauzálně (medikamenty) (pokud se nejedná o vrozenou vadu) nebo chirurgicky (fixační stahy, plastika víček)
b) ektropium - vychlípení očního víčka směrem od očního bulbu, víčko tvoří volnou kapsu, kam se dostávají nečistoty z vnějšího prostředí a následně zvíře trpí chronickými záněty spojivek a slzotokem.
c) distichiasis - jedná se o abnormální řadu řas, které směřují na rohovku (mimo normální řadu řas), projevuje se do 4 - 6 měsíců stáří, příznaky jsou stejné jako u entropia, lze léčit resekcí nebo elektro- či kryoepilací (vytržení většinou nepomáhá)
d) trichiasis - řasa obrácená směrem k bulbu
e) nevyvinutí slzného bodu - bývá vrozené, příznakem je slzotok, lze řešit chirurgicky

Korneální dystrofie - primární, oboustranná nezánětlivá vada rohovky, projevující se oválným nebo prstenčitým zakaleným ohraničením rohovky, u různých plemen se projevuje v různém věku, léčí se keratektomií, jsou časté recidivy, dědičnost není jasná

MMP (membrana pupillaris persistens) - jde o zbytky membrány, kterou je oko pokryto během nitroděložního vývoje a která v normálních případech mizí po narození

PHPV (persistentní hyperplastický primární sklivec) - přetrvávající cévní síť oka, která zůstala po jeho vývoji na čočce, způsobuje slepotu

Catarakta lentis - zákal čočky, může být buď primární (vyvíjí  se bez dalších defektů) nebo sekundární (současně s jiným defektem oka) - je častější, u různých plemen se projevuje v různém věku (může je jednat o týdny, měsíce i roky), zvíře postupně slepne

Luxace čočky - při slabém závěsném aparátu čočky dochází k jejímu posunu z normální polohy, jedná se o vrozenou vadu

DLP (dysplazia ligamenti pectinati) - glaukom - zvýšení nitroočního tlaku, u jezevčíka mezi 4-9 rokem

 CEA (Collie Eye Anomaly) - onemocnění spojené s postižením zadní stěny bulbu, vyskytuje se hlavně u kolií (v r. 1972 skoro 80-90% jedinců [Yakely 1972]), ale může být i u jiných plemen (i jezevčík), způsobuje ho recesivní defektní alea, která spustí enzym blokující bílkovinu odpovědnou za vyvinutí cévnatky (kolem 30.dne embryonálního vývoje), na sítnici se projevuje zkroucením primárních cév, záhyby, odchlípením sítnice (vlastní příčina slepoty), nitroočním krvácením, dochází k nedovření fetální oční štěrbiny, změny mohou být pozorovány ve věku 6-7 týdnů, později dochází k částečnému překrytí pigmentem. Vyšetření by měla být opakovaná, poprvé ve věku 7 týdnů, dále před zařazením do chovu a potom vždy po roce. Zvíře nemusí zcela oslepnout.

PRA (progresivní retinální atrofie) - pozvolná degenerace sítnice (sítnice neboli retina obsahuje tyčinky a čípky (fotoreceptory), optický disk, cévní zásobení), která se projevuje pozvolnou ztrátou zraku, nejdříve za šera (noční šeroslepost), později i ve dne. Pes je nejistý v cizím prostředí, má rozšířené zornice, dochází k zvýšení reflektivity (oči svítí). Mohou se vyskytovat doprovodné komplikace (katarakta, popř. luxace čočky, sekundární glaukom, atrofie optického disku). PRA může být generalizovaná nebo centrální. Léčba neexistuje, nemoc končí slepotou, prevence spočívá v selekci. Důraz má být kladen na včasnou diagnostiku. Ta může být oftalmoskopická (vyšetření je rychlé, zvíře se neuspává), DNA testace (zatím omezený počet plemen, odhalí i přenašeče, úspěšnost 95,5%) a ERG - elektroretinografie (náročnější, zvíře se uspává)

Vliv stáří na diagnostiku PRA:

Normální oční pozadí	Pozdní stadium PRA - postižený fundus	Střední stadium PRA  - postižený fundus
		(Acland, Aguirre 2000)

Oční Pozadí má velmi variabilní vzhled, proto záleží na odborné erudici lékaře.

ZÁKLADNÍ OFTALMOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ

- vizuální posouzení stavu oka (víčka, výtoky) - slzný test (Schirmerův test produkce slz) - vyšetření spojivkového vaku - posouzení třetího víčka - slzné body - měření nitroočního tlaku (nejdříve pohmatem, potom přístrojem) - vyšetření štěrbinovou lampou - vyšetření přímým nebo nepřímým oftalmoskopem (obě techniky by se měly kombinovat) - barvení rohovky fluoresceinem - detekuje změny na rohovce - elektroretinografie (ERG) - dokumentace se pořizuje fundus kamerou Po vyšetření lékař vystaví protokol, který je jednotný v celé Evropě (dvojjazyčný - angličtina+národní jazyk). Jedna kopie zůstává na veterinárním pracovišti, jednu obdrží majitel zvířete a výsledky dostává také představitel chovatelského klubu (u jezevčíků Ing. Přibáňová).

Další oční choroby se teprve nacházejí ve stádiu výzkumu (např. ONH - Optic Nerve Hypoplasia).

Historie výzkumu PRA

(Acland a Aguirre)

Obsáhlejší informace a zajímavosti k tomuto tématu můžete najít také na těchto adresách:
http://www.veterina-info.cz
http://www.cavlmz.cz
http://www.sheepdog.com/genetics