Fanynka, štěňátka a jiná povídání

clanek_fany3 clanek_fany4

Fanynka se narodila v mé chovatelské stanici Valentinka v srpnu roku 2002, otcem je můj první pejsek jménem Valentin, její matkou je králičí fenka Grejsy. Původně měla jít, stejně jako její sestřička Fifinka, "do světa". Dodnes pořádně nevím, jak se to vlastně přihodilo. Možná vytrvalý nátlak ze strany mé maminky, která si Fanynku velice oblíbila už jako malé štěňátko? Nebo její úžasná povaha, kterou jí Grejska s Valentinem dali do vínku? Či snad má slabost pro malou chlupatou kuličku?

 Ať to bylo to nebo ono, Fanynka nakonec nikam nešla a zůstala doma. S odstupem času jsem za své rozhodnutí vlastně ráda. Fany sice není zrovna "výstavní bomba", ale co jí chybí na "venkovní" kráse úspěšně dohání svou "vnitřní" krásou. Skrývá ve svém nitru mnoho podivuhodných věcí. A konec konců, chov jezevčíků není jen o vyhrávání výstav. Povaha. To je to, co dělá z velké části jezevčíka jezevčíkem. Jen malé množství odchovaných štěňat má před sebou výstavní kariéru. Drtivá většina ostatních se rodí s předem daným životním úkolem. Dělat lidem společníka a kamaráda. Kamaráda, který nikdy nezradí a vždy bude oddaně milovat.

Fany si dokáže každého získat během pár okamžiků a omotat si ho kolem prstu. Má zvláštní dar vystihnout náladu člověka a chovat se podle toho. Jednou přijde a něžně se přitulí, položí si na vás hlavu, zvedne oči a vy v nich čtete: "Chápu, jak ti dneska je." Jindy se přiřítí jak tajfun, udělá skok plavmo přímo do vašeho obličeje a ve stejné vteřině už vám omývá jazykem mandle a jen promluvit: "Dneska je krásný den, pojď si hrát." Je to neuvěřitelná "veverka". Nad jejími skokanskými schopnosti až zůstává rozum stát. Někdy beru své psy s sebou do práce, jindy zůstávají sami doma. Všichni se uvelebí na svých oblíbených místech a dobu mé nepřítomnosti spokojeně prospí. Ne tak Fanynka. Její zábavou se v době mé nepřítomnosti stalo dívání z oken. Okna mám tři. Pod jedním je jídelní stůl. Když zastrčím židle, jediná přístupová cesta je vyskočit na křeslo a z něho na stůl. Křeslo je od stolu vzdáleno přes metr a zhruba půl metru pod úrovní desky stolu. Pro Fáňu žádný problém. Pod druhým a třetím jsou umístěny skříňky s přibližně stejnými přístupovými parametry. Také tyto okna Fanynka zahnula do svého "návštěvního" plánu. Samotné koukání z oken by na závadu nebylo, bohužel Fany naprosto odmítá respektovat různé předměty, které se na skříňkách nacházejí. "Slon v porcelánu" je velmi slabé přirovnání. Také její zvyk přilepit při dívání nos na sklo a jezdit s ním, kam až dosáhne, ve mně nevyvolává zrovna nadšení. Každodenní mytí oken nepatří mezi mé nejoblíbenější činnosti. I když někdy "nakreslí" skutečně bizardní obrazce. Bohužel není síla, který by ji to odnaučila. Chytit ji při činu je zhola nemožné, moc dobře pozná, kdy přijíždím. Když jsem hodně rychlá, zahlédnu špičku ocásku . A jak říkají chytré knížky, trestat později je bez efektu. I když ... .

Další zajímavostí je soužití více psů v jedné smečce a jejich vzájemné chování. Moje smečka má v současné době devět jezevčíků, tři psy a šest fen. Všichni spolu žijí pohromadě a až na občasné vyjímky mezi nimi k šarvátkám téměř nedochází . Pokud už k nějaké dojde, vždy je to mezi Gudy a Twinky. Gudy je nejstarší fena (10 let) a jednoznačná vůdčí samice. Twinky je o 3 roky mladší. Už od malička byla Twiňa velice sebevědomá, dominantní a jen velmi nerada se podřizovala. K prvnímu konfliktu mezi nimi došlo, když jí bylo kolem roku, těsně po jejím prvním hárání. Celé to vzniklo ze zcela banální příčiny, a to z venčení. To probíhá asi tak, že otevřu dveře a psi se vyhrnou na zahradu. První jde vždy Gudy, ostatní čekají až projde a poté se vyřítí za ní. Tak to vždy dělávala i Twinky. Tentokrát se ovšem rozhodla, že nastal čas, kdyby mohla převzít vůdcovství ve smečce. Zkusila se s vrčením procpat ven kolem Gudy jako první. To Gudy samozřejmě nemohla připustit, Twinky se rozhodla neustoupit a rvačka byla na světě. Pokud jste někdy zažili vyřizování účtů mezi dvěma fenami, víte, co to znamená. Pro ty ostatní je lepší nevědět (feny jsou schopné se v tu chvíli i zabít a většinou nepomůže nic, než studená voda, nejlépe v sudu). Od toho okamžiku to Twinky zkoušela zhruba každého půl roku a vždy z těchto konfliktů vyšla jako poražená. Gudy se postupně naučila chvat, kterým Twinky během pár vteřin zneškodní. Spočívá v tom, že chytne Twinky vždy za levou přední nohu v oblasti mezi loktem a ramenem, povalí ji na zem a velice intenzivně s ní cloumá. Pravděpodobně je to velmi bolestivé, protože Twinky se zmůže jen na chabý odpor a poté celý následující týden kulhá. A Gudy, vědoma si své neporazitelnosti, hrdě odchází bez jediného škrábnutí. Za vznikem konfliktů stojí vždy a jen Twinky, Gudy sice nikdy nezačíná, ale také si nenechá nic líbit. Poslední 2-3 roky se situace ustálila a konflikty se takřka nevyskytují. Jednak si to snad obě fenky částečně "vyříkaly" a jednak jsem se za ty roky společného soužití naučila předvídat a eliminovat rizikové situace. K veškerým současným šarvátkám, které mezi nimi vznikají, dochází v době, kdy psy hlídají moji rodiče. Zárodek potencionální rvačky bývá velmi náhlý a pro "netrénované" oko je takřka nemožné ho včas zachytit.

Zcela jiný vztah panuje mezi zvířaty, která jsou příbuzná. V mém případě jde o fenu a její dospělá štěňata. Platí to ovšem pouze v případě, že štěňata zůstávají se svojí matkou a nejdou k novým majitelům. V takovém případě fena už svá štěňata později nepozná a chová se k nim jako k cizím. Mezi mými jezevčíky mám takové případy tři. Gudy a její dvě štěňata, dnes již téměř pětiletí sourozenci Dalamánek a Debrecínka, následuje Grejsy a její dcera Fanynka a poslední je Twinky a její dcery Nikolka a Vendulka. Každá má jiného tatínka, Niki je teprve 1 rok a Vendulce 5 měsíců. Twinky se k nim stále chová jako k odrostlejším štěnatům, takže o nich až někdy jindy.

Nejvíc mě zaujal vztah, který panuje mezi výše zmíněnou Fanynkou a její matkou Grejsy. Sestra Fany, Fifinka, od nás odcházela v době, kdy jim oběma bylo 10 týdnů. Na Grejsčině chování se její odchod nijak neprojevil, netesknila a dál se starala pouze o Fanynku. Postupně ji začala odstavovat, stále jí sice dávala pít mléka, ale většinou jen jednou denně, nejčastěji večer. Také zkracovala dobu, po kterou Fany mohla pít a kolem 3 měsíce jejího věku ji přestala kojit úplně. Ale nadále spolu spaly v jednom pelíšku, Fany Grejsy neustále všude následovala a ta si s ní hrála a učila ji. To trvalo zhruba další 2 měsíce. Poté si jí Grejska přestala aktivně všímat, nicméně stále jí tolerovala její pokusy o hraní a kontakt. Když byl Fáně rok, začala se Grejsy hárat. Tím z její strany skončil veškerý kontakt s Fany, kromě společného spaní. Na společné spaní pravděpodobně jejich vzájemný vztah nemá příliš velký vliv, neboť jezevčíci s oblibou spí na "společné hromadě", bez ohledu na event. příbuznost. Vše se změnilo porodem Grejsčiných štěňátek. Fany samozřejmě slyšela a cítila probíhající porod a byla z toho velmi nervózní. Zatímco jiné psy by Grejsy v té chvíli snad zabila, Fáňu nejenže nechala nakukovat, ale dovolila jí i následnou péči o dvě novorozená štěňátka. Jenom Fanynka měla od prvního dne privilegium "hlídat" Grejsčiny štěňátka. Ležela "přilepená" ke Grejsčině bedně a jakýkoliv podezřelý zvuk vycházející ven opatrným nahlédnutím kontrolovala. Stalo se zcela vyjímečně, že na ni Grejsy zavrčela. A protože háraly téměr společně, Fany se během týdne spustilo mléko (nastoupila falešná březost) a od té chvíle měla štěňátka dvě mámy. Vždy, když Grejsy opustila bednu se štěňaty, Fany nejen hlídala, aby se nikdo nepřiblížil, ale chodila je i kojit a čistit. Postupem času Grejsy opouštěla štěňata na stále delší dobu a Fany o ně přebírala veškerou starost a péči. Někdy kolem jejich čtyř týdnů stáři je Grejsy krmila pouze tehdy, když si jí štěnata sama našla. Přestala s nimi spát v bedně a předala je plně do péče Fany. Nevím, jak velkou roli v tomto chování sehrál příbuzenský poměr obou fen, ale je pravdou, že o to samé se s Grejsy pokoušela Twinky při její první falešné březosti (také háraly spolu) a v tomto případě byla Grejsy nekompromisní. Hlídala si bezpečný okruh kolem své bedny a běda tomu, kdo porušil jeho imaginární hranice.

Ve stejné době měla štěňata i Twinky, pouze o týden mladší. Bylo jich pět. I ty zkoušela Fany "přebrat", ale o tom Twinky nechtěla ani slyšet a Fany bez milosti vyháněla. Kolem pátého týdne se štěňata začala přes den sestěhovávat do jedné bedny (na noc chodila každá do své). Ve chvíli, kdy pět Twinčiných štěňat přišlo do Grejsčiny bedny, kde Fany zrovna kojila, Twinky poprvé rezignovala. Nově příchozí se přidala ke krmení a od té chvíle byla situace následující. Twinky i Grejsy začaly štěňata pomalu odstavovat a dávaly jim pít stále méně. Ta se pokoušela střídavě pít od jedné či druhé feny. Když neuspěla u jedné přesunula se k druhé. Když to nešlo ani tam, vydala se hledat Fany. Ta většinou nebyla daleko a ochotně nakrmila všech sedm štěňat. Tomu jsem brzy musela udělat přítrž, protože jí v té době bylo teprve 10 měsíců, vážila něco málo přes 3 kg a já se obávala, že by to fyzicky nemusela zvládnout. Nicméně bylo velmi zajímavé celé toto chování pozorovat i když to trvalo jen pár týdnů.

V době, kdy toto píšu, Grejsy očekává nová štěňátka. Měla by se narodit během 2-3 dní a Grejsy se už nastěhovala do své porodní bedny. Fany opět hárala zároveň s Grejsy a já jsem velice zvědavá, zda Fany své chování opět zopakuje. Zatím Fany Grejsku neustále pozoruje, spí s ní v její bedně a tváří se velice ustaraně. Škoda, že neumím číst její myšlenky. Velmi by mě zajímalo, co si Fany teď myslí. Zda tuší, že je Grejsy v očekávání, že už to bude velmi brzo. A jak se bude chovat, až jí začne falešná březost.

Někdy vám ještě povím o vztahu mezi Gudy a jejími dětmi Dalamánkem a Debrecínkou. I když je to vztah založený na stejném základu jako soužití mezi Grejsy a Fany, je přece jen odlišného charakteru, vycházející z rozdílných povah těchto psů.

Jenom podotýkám, že veškerá má pozorování a postřehy se týkají pouze mé tlupy jezevčíků a určitě toto nejde vztáhnout na jiné psy nejen jezevčíky, ale i kteréhokoliv jiného plemene.

K. Benediktová

clanek_fany clanek_fany1 clanek_fany2
clanek_fany3 clanek_fany4 clanek_fany5
 

Adresa

Svárov u Unhoště, asi 10 km od Prahy směrem na západ,
hned vedle potoka (pozor, v létě často vysychá)

Facebook

Samozřejmě nás najdete i na facebooku.

Facebook Valentinka kennel facebook

Volejte na mobil:

+420 603815473

Jste zde: Home Počteníčko Fanynka, štěňátka a jiná povídání